Aktuality

Dne 28. srpna se uskutečnila tisková konference: Spojení ICT UNIE s ČAUI má urychlit nasazení AI ve firmách i úřadech.

Český statistický úřad vydal datovou publikaci Informační společnost v číslech - 2025, která obsahuje souhrnné údaje o rozvoji digitalizace v jednotlivých oblastech společnosti v Česku a v zemích EU v roce 2024.Cílem je poskytnout odborné i laické veřejnosti mezinárodně srovnatelné ukazatele mapující rozšíření a způsobu používání internetu a dalších digitálních technologií nejen v domácnostech, mezi jednotlivci nebo v podnicích, ale i jak jsou tyto technologie využívány pro potřeby veřejné správy, vzdělávání či zdravotnictví. Kromě podrobných dat za Česko, obsahuje každá kapitola metodický úvod a u většiny ukazatelů i srovnání s ostatními státy EU.Prezentované údaje jsou zde členěny dle různých kritérií, jako je například typ sledovaných domácností, velikost či odvětvové zaměření podniků nebo specializace ambulance lékařů. V případě dat za osoby se pak čtenář například dozví, jak závisí využívání internetu na jejich pohlaví, věku či vzdělání.Elektronická verze publikace s cca 80 tabulkami v xlsx formátu a 200 grafy s propojením na zdrojová data je k dispozici zde: https://csu.gov.cz/produkty/informacni-spolecnost-v-cislech-0s2jhpch3i. K publikaci vyšla i tisková zpráva ČSÚ zveřejnil souhrnná data o digitalizaci Česka a EU.Data v publikaci Informační společnost v číslech vycházejí především z výsledků každoročních šetření ČSÚ o využívání informačních technologií v domácnostech a v podnicích, která se provádějí ve všech zemích EU. Cílem těchto zjišťování je i monitorování plnění cílů schválených v rámci Digitální dekády 2030.  Podrobné výsledky z těchto dvou zjišťování jsou k dispozici v publikaci: Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami - 2024 a v publikaci: Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru - 2024.    Data o digitální infrastruktuře vycházejí ze zdrojů Českého telekomunikačního úřadu a údaje o rozvoji digitalizace veřejné správy, v oblasti vzdělávání či ve zdravotnictví pak ČSÚ zpracovává z řady různých oficiálních datových zdrojů. Mezinárodní srovnání vychází primárně z dat Eurostatu.ČSÚ sleduje nejen údaje o využívání informačních technologií v jednotlivých sférách společnosti, ale i produkci těchto technologií, včetně údajů o investicích, zahraničním obchodu a kvalifikovaných lidských zdrojích v této oblasti. Tyto údaje za ČR a země EU naleznete opět v sedmi tematických kapitolách v publikaci Digitální ekonomika v číslech. Poslední vydání této publikace v české verzi naleznete zde: https://csu.gov.cz/produkty/digitalni-ekonomika-v-cislech-iecmll81wr a v anglické verzi zde: https://csu.gov.cz/produkty/digital-economy-in-figures-.Všechny statistiky ČSÚ z této oblasti jsou k dispozici na nových webových stránkách zde: Digitální společnost a zde: Digitální ekonomikaV příloze naleznete i další výstupy (publikace, tiskové zprávy) našeho odboru statistik rozvoje společnosti, tj. nejen za statistiky digitalizace, ale i statistiky výzkumu, vývoje, inovací, vzdělávání, zdravotnictví, sociálního zabezpečení, kriminality, kultury a sportu. Součástí této přílohy je i seznam hlavních statistických šetření a úloh a odkazy na webové stránky k jednotlivým statistikám.Zdroj: ČSÚ

Dovolujeme si Vás upozornit na nové publikace a data, které na podzim 2024 zveřejnil Český statistický úřad na svých webových stránkách za oblast digitalizace: 1)     Dnes vyšly základní ukazatele za tuto oblast ve Statistická ročence České republiky - 2024 v kapitole 22. DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST2)     Na začátku prosince vyšla Digitální ekonomika v číslech - 2024 mapující rozvoj digitální ekonomiky v Česku a v zemích EU.Publikace je k dispozici i v anglické verzi zde: https://csu.gov.cz/produkty/digital-economy-in-figures-Vyšla k ní i tisková zpráva Tržby v ICT sektoru loni přesáhly bilion korun a v příloze tohoto emailu najdete i stručné textové shrnutí k této datové publikaci3)     Na konci listopadu zveřejnil ČSÚ publikaci Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi osobami - 2024Publikace obsahuje podrobné údaje z ročního Evropského šetření o používání informačních technologií v domácnostech - VŠIT.K vydání této publikace vyšla i tisková zpráva Chytré domácí spotřebiče používá 15 % domácností. 4)      Na konci října v rámci tématu ICT v podnicích | Statistika  zveřejnil ČSÚ údaje za rok 2024 z pravidelného evropského zjišťování o používání internetu a další moderní digitální technologie jako je například umělá inteligence ze strany podniků nebo jaká opatření podniky používají k zajištění bezpečnosti jejich informačních systémů.  Vyšla k tomu i tisková zpráva: Umělou inteligenci používá již 11 procent firem,5)     V září aktualizoval webové stránky  Digitální infrastruktura | Statistika s podrobnými údaji o typu a rychlosti internetových přípojek používaných v Česku a ve světě. Součástí těchto výstupů je i podrobné regionální srovnání.K vydání vyšla i tisková zpráva Každý Čech provolá v průměru z mobilu 7 minut denně. 6)     Na konci července zveřejnil ČSÚ publikaci Digitalizace v Česku a v zemích EU - 2024 | Produkty (gov.cz) mapující vývoj informační společnosti v Česku a v zemích EU.7)     Rádi bychom upozornili i na publikaci Ženy, muži a digitalizace - 2023 | Produkty, která sice vyšla již minulý rok, ale obsahuje podrobné údaje o digitalizací z hlediska genderu, a to jak za Česko tak za země EU.Tato datová publikace je k dispozici i v anglické verzi zde: https://csu.gov.cz/produkty/digitalization-by-gender-20238)     V jednotlivých krajských ročenkách vyjdou údaje o digitalizace v dostupném regionálním srovnání.9)     Všechny statistiky ČSÚ z této oblasti jsou k dispozici na nových webových stránkách zde: Digitální společnost a zde: Digitální ekonomikaZdroj: ČSÚ

Byl jsem osloven panem redaktorem Václavem Crhonkem z Reportérů ČT, abych se opět vyjádřil k Digitalizaci stavebního řízení a k tomu, jakou v něm hrála roli ICT Unie a já osobně.Bohužel, poslední reportáž mě zklamala svou nevyvážeností a úpravami, které její obsah posunuly mimo realitu.Proto jsem se tentokrát rozhodl zveřejnit své odpovědi zde, aby byly dostupné v plném kontextu – přesně tak, jak bych je řekl do kamery.Oprávněnost tohoto kroku potvrzuje i čtvrteční  incident, kdy mě na jiné akci překvapila redaktorka Zuzana Černá s mikrofonem a kamerou, přestože jsem se s panem Crhonkem domluvil na písemné odpovědi. Tento agresivní přístup jen posiluje mé pochybnosti o nezávislosti jejich práce.Odpovědi na otázky pana redaktora Václava Crhonka z pořadu Reportéři ČT:CO ŘÍKÁTE NA STAV, VE KTERÉM BYL PO SVÉM SPUŠTĚNÍ NOVÝ SYSTÉM DSŘ?Systém digitalizace stavebního řízení obsahuje 6 informačních systémů, které měly být k 1. 7. 2024 spuštěny a přitom být plně funkční. To říká stavební zákon. Tato zákonná úprava je navíc platná již od listopadu 2019 a nic na ní nezměnil ani nový stavební zákon. Nejsem si vědom, že by teď, když jsou příslušná ustanovení zákona účinná, fungovalo plnohodnotně všech 6 informačních systémů. Dokonce dva z nich nefungují ani se základními funkcionalitami. A to mohou potvrdit především subjekty, které reálně se systémem pracují, ať už úřady, úředníci, stejně jako stavebníci, kteří své žádosti do systému podávají. Jednoduše řečeno, jedná se z mého pohledu o protiprávní stav, který způsobuje právní nejistotu jak úřadům, tak stavebníkům.Tato situace je tedy jednoznačně kritická. Ano, může se stát, že po spuštění systémů dojde k řešení určitých změn, případných úprav apod., ale nelze zákonem dané systémy spustit v podstatě bez základních funkcionalit a vyvíjet je po zákonem stanoveném termínu za pochodu metodou pokus – omyl. Navíc bez času na proškolení uživatelů, bez řádného otestování. To vše jsou ověřitelné a už publikované údaje konkrétními uživateli systémů. Tady se reálně bavíme o systémech, které slouží tisícům lidí, a určil je zákon s nějakou závazností pro všechny zúčastněné subjekty včetně státu. Je pro mě nepochopitelné, že takový komplexní a rozsáhlý systém se spustil bez řádného otestování, proškolení uživatelů, existence základních funkcionalit.CO SE MĚLO UDĚLAT JINAK, ABY SYSTÉM FUNGOVAL?To bohužel nevím, protože Ministerstvo pro místní rozvoj nezveřejnilo transparentně soupis vad a nedodělků, které uplatnilo při převzetí systémů od svých dodavatelů. I z tohoto důvodu si myslím, že je potřeba urychleně „zhojit“ stav, který nemá oporu v zákoně, a umožnit stavebníkům a stavebním úřadům alespoň přechodně využívat i alternativní informační systémy, které jsou způsobilé agendu podle stavebního zákona zvládnout, nebo umožnit i nadále podávat své žádosti, resp. je vyřizovat i v papírové podobě. Je třeba poskytnout právní jistotu stavebníkům a také úředníkům, že postupují v souladu se zákonem a jejich postup nebude v budoucnu nikým a ničím zpochybněn.V žádném případě nelze svalovat vinu na úředníky a stavební úřady. Opět je z řady zdrojů dostupné, že neměli čas systémy řádně otestovat, vyškolit se, navíc když řada funkcionalit po spuštění nefungovala a u některých dodnes řádně nefungují.V ČEM SE LIŠIL SYSTÉM, KTERÝ JSTE V RÁMCI ICT UNIE NAVRHOVALI ZA 1,6 MLD. KČ?Já osobně jsem se na dříve připravovaném projektu podílel jako místopředseda Rady vlády pro informační společnost a vedoucí pracovní skupiny pro legislativu DSŘ ÚP. Tedy na vytvoření architektury celého systému digitalizace a jeho zakotvení do stavebního zákona a zákona o zeměměřičství, kde je jednoznačně stanoveno, že vznikne 6 informačních systémů v gesci MMR – (1) portál stavebníka, (2) národní geoportál územního plánování, (3) evidence stavebních postupů, (4) evidence elektronických dokumentací, (5) informační systém identifikačního čísla stavby, (6) informační systém stavebního řízení. Součástí architektury digitalizace stavebního řízení a územního plánování, která byla zakotvena do stavebního zákona a zeměměřičského zákona byl vznik digitální mapy veřejné správy (DMVS) a digitálních technických map krajů (DTM).ICT Unie nebyla nikdy odpovědná za přípravu jednotlivých veřejných zakázek, protože na to mělo MMR své poradce a garanty. ICT Unie nikdy ani nebyla odpovědná za odhad ceny jednotlivých systémů, protože i na to mělo MMR svého jiného poradce, který svůj odhad opíral o podrobný průzkum trhu. ICT Unie ani o takovou roli poradce pro veřejné zakázky nebo pro odhad ceny sytému neusilovala, protože se mohla dostat do možného střetu zájmů.Vzhledem k tomu, že původní soutěže nebyly nikdy dokončeny, protože byly zrušeny MMR před jejich dokončením, není možné říci, zda by vysoutěžená cena byla stejná nebo nižší, než vyplývalo z expertního odhadu ceny. Pokud MMR argumentovalo, že se nyní jedná o úspory oproti dříve navrhovanému řešení, srovnává nesrovnatelné.  Ani teď není možné říci, kolik budou nakonec stát zakázky, které byly zadané MMR bez řádné soutěže. Už nyní jsou signály, že cena jednotlivých zakázek bude vyšší, než původně oznámilo MMR, a není zde žádná garance, že nakonec cena celého DSŘ ÚP nevyšplhá k původně odhadované ceně. Považuji proto informace MMR o tom, že dodají systémy DSŘ ÚP za cenu, která bude o 1 mld. levnější, za zavádějící, předčasné  a možná dokonce manipulativní. Odhadovaná cena původních zakázek nebyla nikdy ověřena dokončenou soutěži, která klidně mohla skončit tím, že by výsledná cena byla poloviční. K tomu však bohužel z rozhodnutí MMR nikdy nedošlo. Nakonec i ÚOHS tento postup MMR vyhodnotil jako postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách a zrušení původních soutěži MMR zrušil.I přesto, že se má MMR řídit zákonem a je samo garantem řádného zadávání veřejných zakázek, postupovalo i nadále tak, aby uplatnilo svoji vůli a zakázku zadalo bez řádné soutěže, v rámci jednacího řízení bez uveřejnění, přičemž je diskutabilní, zda takové řízení mohlo vůbec využít.PROČ JSTE SE PŮVODNĚ VYJADŘOVAL VE SMYSLU, ŽE JE POTŘEBA VRÁTIT SE K PŮVODNÍMU SYSTÉMU, ALE NEDÁVNO JSTE OTOČIL A SYSTÉM DSŘ JE PODLE VÁS POTŘEBA JEN DOPRACOVAT?Nevím, z čeho dovozujete, že jsem otočil? Říkám stále, že má dojít k naplnění zákona a všech 6 systémů v gesci MMR má být vytvořeno, řádně otestováno a zprovozněno. Stojím si za tím, že celý komplex vzájemně provázaných systémů tak, jak byl navržen a zanesen do zákona, je vymezen správně. Mimo jiné doposud toto řešení nikdo nezpochybnil, protože jinak by navrhl v této věci změnu stavebního zákona.Do doby, než budou systémy řádně a se všemi základními funkcionalitami postaveny, pečlivě otestovány a spuštěny, bychom však měli umožnit stavebníkům i úředníkům využívat po přechodnou dobu i alternativní systémy, které jim umožní řádně zahájit a vést stavební řízení a pořizovat územně plánovací dokumentaci. A pokud takové alternativní systémy nejsou nebo nemohou takové úkony zvládnout, pak by se mělo umožnit po stanovenou přechodnou dobu podávat návrhy, vést stavební řízení a pořizovat územně plánovací dokumentaci i v papírové podobě. To ale v dnes platném znění stavební zákon neumožňuje.Protože žijeme v právním státě a povinnosti stanovené zákonem se mají dodržovat a stát by měl být první, kdo plní zákonem stanovené povinnosti, je potřeba zákon, který sám stát není schopen dodržovat, změnit a dát ho do souladu se současným stavem, respektive alespoň umožnit všem stavebníkům a úředníkům, aby postupovali, byť dočasně, s využitím systémů, které skutečně fungují, nebo papírově, ale v souladu se zákonem. To bohužel nyní nemohou. To vše zvyšuje s každým dnem jejich právní nejistotu. Nebyli to oni, kdo nedodal systém DSŘ ÚP s plnými funkcionalitami v požadované kvalitě. Je to stát, kdo svou povinnost ze zákona nesplnil, a musí to být stát, kdo tuto situaci napraví. Neexistuje podle mého názoru jiná správná a legální cesta, než změnit stavební zákon a narovnat současný protiprávní stav. Před nepřipraveností systémů bylo dost varování od nás, z úřadů, z odborných kruhů, a dokonce i pan prezident Petr Pavel hovořil o tom, zda spuštění DSŘ ÚP přeci jen neodložit. K tomu se však MMR nemělo. Škoda, protože to nemuselo dojít tak daleko.CO JE DŮVODEM KRITIKY DSŘ? NEJDE O KONKURENČNÍ BOJ A LOBBOVÁNÍ ZA ZÁJMY TĚCH, KOHO SDRUŽUJETE V ICT UNII?Jak už jsem řekl výše, podílel jsem se od roku 2018 ze své funkce místopředsedy RVIS i z pozice ICT Unie na tvorbě konceptu DSŘ ÚP, konkrétně na vytvoření právní úpravy, která zakotví klíčové informační systémy, které budou sloužit stavebnímu řízení a územnímu plánování a zároveň budou sloužit i pro jiné budoucí účely, které nám technologie umožňují a budou umožňovat. Koncept, na jehož přípravě se podíleli zástupci ministerstev, stavebních úřadů z obcí i krajů, zástupci profesních organizací, jako jsou Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ale také zástupci stavebníků a developerů a dalších, spočíval v tom, že všichni potřebují nejlépe v jeden čas sdílet informace:1) o navržené projektové dokumentaci (IS - evidence elektronických  dokumentací),2) o již vydaných stavebních rozhodnutích, kolaudacích, o vyjádření dotčených orgánů a o dalších důležitých dokumentech vztahujících se ke stavbě nebo pozemku, na kterém se staví (IS – evidence stavebních postupů),3) o platném územním, popř. regulačním plánu, který se vztahuje k pozemku, na kterém má být stavba realizována (IS -  Národní geoportál územního plánování),4) o vedení sítí dopravní a technické infrastruktury a možnostech napojení stavby právě na tyto sítě (IS - DMVS a DTM krajů),5) o jednoznačné identifikaci stavby, která je vedena v různých informačních systémech státu, přičemž je nezbytné tyto informace o stavbě sdílet (IS - identifikačního čísla stavby).To vše proto, aby procesy ve stavebním řízení a územním plánování mohly co nejvíce probíhat nad společně sdílenými, aktuálními a dostupnými údaji. A nejlépe najednou, což je jeden z klíčových cílů nového zákona, který se snaží přinést urychlení celého procesu stavebního řízení a územního plánování. Tedy bez průtahů, zbytečného řetězení úkonů v čase, bez zbytečného vyžadování dalších a dalších informací od stavebníků, které má stát už dávno k dispozici, když to vše může probíhat současně, efektivně, rychle.Zároveň se počítalo s tím, že údaje v těchto systémech budou moci sloužit také dalším potřebám. Například evidence projektových dokumentací má po zavedení systému BIM (Building Information Model) do právního řádu umožňoval využití komplexních informaci o stavbě nejen pro stavební povolení, ale kdykoli v budoucnu pro správu a užívání stavby. Tato digitální dvojčata staveb doplněná o digitální dvojče vystavěného prostředí by umožňovala v budoucnu automatizované povolovací řízení, které je možné už teď realizovat například ve Finsku. Stejně tak DMVS a DTM mají umožňovat využití informací o silnicích, vedení plynu, elektřiny, datových kabelů a dalších síti nejen pro potřeby povolení stavby, ale také pro investiční činnost vlastníků a správců sítí a koordinaci staveb jednotlivých síťařů v území, aby se v jedné ulici nekopal chodník opakovaně několik let po sobě.Tyto systémy, které zavedl už starý stavební zákon a které byly převzaty „jedna ku jedné“ do nového stavebního zákona, měly mít využití jak pro veřejnou správu, tak pro soukromou sféru. Znovu připomínám, že tyto systémy jsou známy už od listopadu 2019, kdy byl zákon schválen neuvěřitelnými 185 hlasy ze 188 přítomných poslanců napříč politickým spektrem a zpravodajem zákona (sněmovní tisk 525/2019) byl tehdejší předseda výboru pro veřejnou správu a dnešní ministr Ivan Bartoš.Samostatnou kapitolou bylo vytvoření portálu stavebníka, kdy původní koncept MVČR počítal s využitím portálu občana, kde by bylo možné činit podání stavebníků. Nakonec však s ohledem na to, že stavební řízení a územní plánování je natolik specifické od ostatních řízení, která je možné realizovat přes univerzální Portál občana, architektura DSŘ ÚP propsaná do stavebního zákona zakotvila, že vznikne samostatný Portál stavebníka, který bude nejen portálem pro stavebníky, kde budou moci podat žádost o stavební povolení, ale bude zajišťovat také nahlížení a pořizování dat i do ostatních informačních systémů DSŘ ÚP pro autorizované osoby, účastníky řízení a další oprávněné či dotčené osoby. I proto se o portálu stavebníka v architektuře mluví nejen jako o portálu, ale také o integrační platformě, která bude “orchestrovat” funkčnost a provázanost všech informačních systémů navzájem. V tom tkví z mého pohledu cíl digitalizace stavebního řízení a územního plánování. Umožnit skutečně efektivní a rychlou práci, sdílení informací, nejen pouhé elektronické podání, které je už dávno možné i jinými formami.Z výše uvedeného vyplývá, že pokud dnes jako představitel ICT Unie něco kritizuji, pak je předmětem kritiky to, že nedošlo k naplnění zákona ve stanovených termínech, že nebyl systém spuštěn jako celek ve vzájemné provázanosti, že jednotlivé systémy vykazují zásadní nefunkčnosti. Jednoduše se nenaplňují  cíle, s kterými se šlo do digitalizace jednoho z nejsložitějších systémů, který v České republice máme. Pokud někdo jen z názvu informačního systému dovozuje, k čemu má sloužit, a neví, s čím je provázán, komu má sloužit teď a komu a čemu má sloužit v budoucnu, je to politováníhodné obzvláště v okamžiku, kdy se podílel na schvalování tohoto zákona, kterým se do života celý systém zavádí. Naše kritika nesouvisí s tím, kdo vyhrál nebo mohl vyhrát. Firmy, které jsou členy ICT Unie, se běžně ucházejí o různé zakázky a jsou v tvrdém konkurenčním boji, dokonce i mezi sebou navzájem nebo s firmami mimo ICT Unii. Nebojí se transparentně soutěžit a jsou na to zvyklé. Nemohu se však ubránit dojmu, že se někdo snaží jen vytvořit kouřovou clonu a odvést pozornost od problémů, které si sám způsobil.VYPSANÉ TENDRY NA DODÁNÍ NOVÉHO SYSTÉMU U ÚOHS NAPADALY FIRMY, KTERÉ JSOU ČLENY ICT UNIE. JAK SI TO VYSVĚTLUJETE?Každá firma z ICT Unie i mimo ni má možnost a právo se odvolat proti rozhodnutí zadavatele. To je základ právního státu a platí to i pro oblast veřejných zakázek. Nedivím se, že se některé firmy odvolaly. Nebyl totiž sdělen jediný relevantní důvod, proč byly původní soutěže zrušeny, což mimo jiné potvrdil svými rozhodnutími ÚOHS. U nově vypsaných soutěží, resp. zadání zakázek mimo soutěž z ruky (v rámci diskutabilního využití jednacího řízení bez uveřejnění) došlo podle názoru ÚOHS opět v mnohých případech k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek ze strany MMR. Mají k tomu firmy mlčet? Proč? První, kdo by měl dodržovat zákon o veřejných zakázkách, je samo MMR, které za regulaci veřejných zakázek gesčně odpovídá. Kdyby bylo ze strany MMR vše v pořádku, pak by jejich kroky ÚOHS nerušil a nedostalo za nezákonný postup pokutu od ÚOHS.PROČ SE FIRMY, KTERÉ TENDRY MMR NAPADALY, DO TENDRU NEPŘIHLÁSILY?To byste se musel zeptat těchto firem. ICT Unie neřídí jednotlivé firmy, nezná jejich obchodní politiku a nezasahuje do jejich vedení ani rozhodování. Členské firmy ICT Unie jsou ve vzájemném konkurenčním postavení a v mnohých zakázkách stojí se svými nabídkami tvrdě a nekompromisně proti sobě. Příkladů jsou desítky.Kdybych se vžil do jejich postavení a přemýšlení, možná se nechtějí podílet na stavbě domu, který neodpovídá projektové dokumentaci, a není jisté, zda doposud postavené části domu vydrží staticky. Prostě je tu možná z jejich pohledu riziko, že celý ten dům spadne nebo nebude obyvatelný tak, jak bylo naprojektováno. A případné angažmá by pro ně mohlo být reputačním rizikem. Pak už by si od nich nikdo nemusel taky nic objednat. Třeba také nechtěly riskovat svou reputaci z důvodu, že by se ve finále účastnily soutěže, která nebyla zcela podle zákona o zadávání veřejných zakázek, což je nakonec potvrzováno i rozhodnutími ÚOHS.  Ale to jsou mé domněnky. Správným adresátem této otázky jsou skutečně samy firmy.PODLE IT EXPERTŮ JE SPRÁVNÉ NESTAVĚT VELKÉ SYSTÉMY, KTERÉ OVLÁDÁ JEDNA FIRMA, S VENDOR-LOCKINY JAKO V MINULOSTI, ALE BUDOVAT SYSTÉMY PODLE POTŘEBY A KROK ZA KROKEM, ČÍMŽ VZNIKÁ PROSTOR PRO SOUTĚŽENÍ JEDNOTLIVÝCH ČÁSTÍ A PARTICIPACI RŮZNÝCH FIREM. JDE O MODERNĚJŠÍ I LEVNĚJŠÍ ŘEŠENÍ. SOUHLASÍTE S TÍM?Naprosto souhlasím s tím, že je lepší soutěžit velké systémy po ucelených samostatně funkčních částech. V souladu s tím byl proto navržen už v roce 2018/2019 koncept DSŘ ÚP, který se skládá ze šesti samostatných informačních systémů v gesci MMR, a k tomu samostatný systém DMVS v gesci ČÚZK a 14 DTM s gescí krajů. Nemůže být lepšího důkazu o naplnění tohoto principu než znění stavebního zákona a zákona o zeměměřičství, za který jsem jako místopředseda RVIS odpovídal. Je to naprosto v souladu s principy budování eGovernmentu, které jsem ve svých funkcích vždy prosazoval a realizoval. Můžete se, například, podívat na systém základních registrů, který je také složen ze 6 samostatných části, kde máte různé správce a dodavatele. To je skutečně cesta, jak se vymanit z vendor-lockingu.Pokud se někdo snaží hlásat, že systém DSŘ ÚP je navržen jako vendor-lock, pak buď neví, o čem mluví, anebo vědomě lže. Stačí se podívat do znění starého i nového stavebního zákona. Právní úprava definuje šest samostatných informačních systémů a ty se měly soutěžit samostatně. Všechny nicméně dohromady tvoří jeden funkční celek DSŘ ÚP. Pokud některý systém nefunguje, nefunguje celé DSŘ ÚP řádně. A ještě k tomu postupnému vývoji systémů. Zákon s ničím takovým nepočítal a stanovil pro všechny systémy jednotné datum, kdy mají být funkční každý zvlášť, ale i jako celek – to datum je 1. 7. 2024. Pokud někdo teď říká, že se systémy mohou vyvíjet postupně a nic se neděje, nezná znění zákona. Zákony platí pro každého, i pro stát. MMR mělo podle zákona spustit k 1. 7. 2024 všech šest samostatných informačních systémů napojených na ostatní informační systémy veřejné správy včetně DMVS, resp. DTM, a vše mělo fungovat jako celek. Celý systém DSŘ ÚP je ale nefunkční a nejsou plně funkční ani jednotlivé systémy. Je to v rozporu se zákonem a může to způsobit skutečně velké škody stavebníkům, úřadům, celé ekonomice.PLÁNUJÍ SE ČLENSKÉ FIRMY ICT UNIE UCHÁZET O DALŠÍ PLÁNOVANÉ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V OBLASTI IT I ZA PŘEDPOKLADU, ŽE SLOŽKY STÁTU PŮJDOU STEJNOU CESTOU JAKO MMR - TEDY POSTUPNÝM DOTVÁŘENÍM SYSTÉMU?Firmy z ICT Unie mají zkušenost s dodávkou informačních systémů veřejné správy a určitě, ale nemohu za ně mluvit, se rády budou účastnit i nadále zakázek v eGovernmentu. Musí být ale jasné, o co se soutěží, v jakém čase, za jakých podmínek a jestli se v soutěžích bude postupovat transparentně a v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Zároveň by muselo být podle mého názoru zákonem stanoveno, že je možné dodávat jednotlivé postupně v rozdílných termínech. S funkcí systému jsou většinou spojeny práva a povinnosti úředníků, občanů, podnikatelů a musí být najisto postaveno, kdy a za jakých podmínek se takové systémy mohou používat.  Mnoho firem z ICT Unie jsou nadnárodní společnosti, které mají přísná interní pravidla, která jim zapovídají účastnit se soutěží, kde by mohlo dojít k netransparentnímu, kartelovému, anebo dokonce korupčnímu jednání. To si nemohou dovolit mimo jiné i proto, že jsou to často veřejně obchodovatelné akciové společnosti a jsou pod drobnohledem akcionářů a kontrolních orgánů.Z hlediska budoucího vývoje nemám strach o firmy, které mají nastaveny právě takové interní mechanismy a pravidla. Naopak spatřuji riziko „postupného dotváření“  velkých a složitých informačních systémů veřejné správy v tom, že budou dodávány firmami bez historie, bez zkušeností, bez referencí, nebo dokonce, že takové systémy budou dodávány v rámci tzv. “bodyshoppingu”, kdy na trhu poskládáte vývojáře z různých firem nebo samotné programátory, postavíte z toho sice skvělý tým, který se vám ale následně rozpadá a jeho členové jdou dělat zase něco jiného pro někoho jiného. Tím se ztrácí nejen společné know-how, ale také odpovědnost. Na kom si pak něco vezmete, když systém nebude fungovat? A budou moci tito lidé sami nebo dohromady dát reference, že už někdy podobný systém „postavili“? To jsou legitimní zásadní otázky, které si stát musí klást, když plánuje rozvoj eGovernmentu. A tyto principy by měly být jasné, srozumitelné a předvídatelné pro všechny, kteří se chtějí o takové zakázky ucházet.Mimo jiné je to právě ICT Unie a já osobně, kdo po takové otevřené a férové diskusi dlouhodobě volá. Zatím bez odezvy. To, co odmítáme, jsou opakované útoky, že jsou to pořád stejné firmy, které získávají zakázky od státu a jsou sdruženy v ICT Unii, a tudíž jsou apriori podezřelé. Je to asi tak, jako kdybyste začali říkat, že už bylo dost Škodovky nebo Bati, a proto je nutné je k další zakázce z principu nepustit, protože jsou na trhu již dlouho a nejvíc aut jezdících v Česku jsou naše škodovky a nejvíc bot mají lidé od Bati. Pokud někdo poskytuje kvalitní služby, tak bychom si ho měli vážit, a to platí i o dobrých a zavedených firmách a značkách i v oblasti eGovernmentu.Zdeněk Zajíčekprezident ICT UNIE z.s.